Skip to main content

Hodnocení interakce uživatelů s kartografickými vizualizacemi na mobilních zařízeních a stolních počítačích

/ / /
Detail publikace

Čteme interaktivní mapy na telefonu jinak než na počítači? V laboratorní studii řešilo 41 studentů kartografie stejných devět mapových úloh na obou zařízeních a zaznamenávalo se každé kliknutí, přiblížení i posunutí mapy. Na telefonu byli stejně přesní, potřebovali ale mnohem víc kroků: mapou neustále posouvali, zatímco na počítači klikali rovnou tam, kde byla potřebná informace.

Rok
2026
Typ
Článek v časopise
Původní jazyk
EN
Časopis
International Journal of Human–Computer Interaction
Autoři a autorky
S. Popelka, O. Ruzicka, T. Vanicek, K. Facevicova, M. Beitlova, M. Vojtechovska, P. Cybulski, Z. Stachon

Přínos

  1. Přímo srovnává stejné mapové úlohy na počítači a na telefonu. Každý účastník řešil úlohy na obou zařízeních, přičemž pořadí zařízení i variant úloh bylo vyvážené (41 účastníků, devět úloh nad kartogramy a mapami s bodovými znaky, dvě rovnocenné varianty). Většina dosavadních studií se přitom zabývala vždy jen jedním zařízením.

  2. Představuje MishPink, responzivní webovou platformu postavenou na knihovně Leaflet. Platforma provádí účastníka úlohami a zaznamenává jeho práci s mapou (posouvání, přiblížení, pop-up okna, přepínání vrstev, legendu) i průběh jednotlivých úloh. Data si nejprve ukládá v zařízení, aby se na telefonech neztrácela.

  3. Ukazuje, že na výsledek má zařízení jen malý vliv: přesnost se nelišila a čas řešení se statisticky významně lišil jen u dvou z devíti úloh (v obou případech byl rychlejší počítač). Na telefonu však účastníci ve všech úlohách potřebovali výrazně více interakcí.

  4. Nezůstává jen u počtů interakcí, ale sleduje i jejich skladbu, tedy jaký podíl připadá na jednotlivé typy (kompoziční profily, ternární diagramy). I po tomto přepočtu na telefonu převládá posouvání mapy, kdežto na počítači cílené zobrazování hodnot v pop-up oknech. Liší se tedy samotná strategie, nejen množství vynaloženého úsilí.

  5. Zjišťuje, že vliv zařízení závisí na typu mapy: u kartogramů je výrazný, u map s bodovými znaky slabý. Zkušenost s mapami mění hlavně to, které ovládací prvky lidé používají (pokročilí studenti častěji pracují s legendou a vrstvami), a ne to, kolik toho na mapě udělají.

  6. Eye-tracking na obou zařízeních slouží jako kvalitativní doplněk, který pomáhá vysvětlit zaznamenané interakce; nejde o samostatné kvantitativní měření. Studie otevřeně uvádí proč: mapa se u každého účastníka pohybovala jinak, takže standardní analýza oblastí zájmu nebyla možná, a záznamy procházel jen jeden výzkumník.

Abstrakt

Studie zkoumá, jak uživatelé pracují s interaktivními mapami na stolním počítači a na chytrém telefonu. Zaměřuje se na to, jak se při řešení stejných mapových úloh liší použitelnost, interakční strategie a vizuální pozornost. Každý účastník řešil úlohy na obou zařízeních v kontrolovaném experimentu, který probíhal v responzivní webové aplikaci podrobně zaznamenávající veškeré interakce. Tyto záznamy byly hlavním podkladem pro srovnání zařízení. Pohyby očí jsme na počítači i na telefonu zaznamenávali eye-trackerem a záznamy jsme vyhodnocovali kvalitativně, abychom lépe porozuměli zaznamenanému chování. Na přesnost odpovědí typ zařízení téměř neměl vliv. Čas řešení se mezi zařízeními lišil jen málo, počet interakcí byl ale na telefonu soustavně vyšší. Lišily se i strategie: na telefonu lidé mapou hlavně průběžně pohybovali, na počítači cíleněji vyhledávali konkrétní informace. Výsledky ukazují, že má smysl hodnotit mapy na více zařízeních a kombinovat různé metody, a to jak při návrhu map, tak ve výzkumu interakce člověka s počítačem.

Řešené otázky

Jsou lidé při čtení interaktivních map na telefonu méně přesní než na počítači?

V této studii ne. Medián rozdílu v přesnosti mezi počítačem a telefonem byl napříč devíti úlohami nulový a po korekci na vícenásobné testování se žádná úloha významně nelišila. Chyby souvisely hlavně s obtížností úlohy a s tím, že účastníci někdy nepochopili, co mají porovnávat; zařízení v tom roli nehrálo. Platí to ovšem pro responzivní mapovou aplikaci, jasně zadané úlohy a studenty kartografie.

Proč lidé na telefonu potřebují víc interakcí a zdržuje je to?

Na malé obrazovce lidé ztrácejí přehled o celé mapě, a tak si pomáhají mnoha drobnými posuny a přiblíženími. Opakovaně si něco prohlédnou, upraví výřez mapy a prohlížejí dál, typicky kolem pop-up oken. Na telefonu proto ve všech úlohách potřebovali výrazně více akcí (medián rozdílu zhruba 7–33 akcí na úlohu). Čas řešení byl přesto většinou srovnatelný, protože tyto akce jsou krátké a nenáročné. Počet interakcí a čas tedy vypovídají o různých věcech.

Postupují lidé na telefonu a na počítači jinak, nebo na telefonu jen dělají víc toho samého?

Liší se samotná strategie. Když se akce každého účastníka přepočítaly na podíly, aby vyšší celkový počet na telefonu nehrál roli, na telefonu stále převládalo posouvání mapy (často přes polovinu všech akcí). Na počítači naopak u kartogramů převažovalo zobrazování hodnot v pop-up oknech. Titíž účastníci tak po přechodu na druhé zařízení změnili způsob práce s mapou, a nebylo to dáno pořadím, v jakém zařízení používali.

Záleží na zařízení u všech typů map stejně?

Ne. U kartogramů, kde bylo potřeba číst hodnoty z pop-up oken nebo porovnávat vrstvy, se strategie na počítači a na telefonu zřetelně lišily. U map s bodovými znaky vypadala práce na obou zařízeních podobně: lidé mapu prohledávali hlavně posouváním a rozdíly byly jen drobné. Úloha a typ mapy tedy ovlivňují práci s mapou minimálně stejně jako zařízení.

Jak zkušenost s mapami ovlivňuje používání ovládacích prvků mapy?

Zkušenější studenti používali legendu a přepínání vrstev cíleněji. Začátečníci po úvodní cvičné úloze legendu často vůbec neotevírali a hodnoty zjišťovali klikáním na jednotlivé prvky mapy. Zkušenost tedy ovlivňovala spíš to, které nástroje lidé používají, než jak často s mapou pracují. Strategie se přitom výrazně lišily i uvnitř každé skupiny: někteří pokročilí studenti v úlohách s bodovými znaky legendu neotevřeli ani jednou.

Co z toho plyne pro návrh webových map pro mobilní telefony?

Uživatelé telefonu se ke stejným odpovědím dostávají přes mnohem víc kroků, takže by mobilní mapy měly zbytečné interakce omezovat. Legenda by měla být stále viditelná nebo dostupná jedním dotykem, aniž by zakrývala mapu. Přepínání vrstev by mělo být jednoduché, cesta k hodnotám co nejkratší a pop-up okna stručná a snadno ovladatelná prstem.

Jaká jsou hlavní omezení studie?

Šlo o laboratorní studii se studenty kartografie z jedné univerzity, takže výsledky nemusí platit pro běžné používání map ani pro méně zkušené uživatele. Eye-tracking běžel na každém zařízení na jiném hardwaru a nešlo ho vyhodnotit kvantitativně; záznamy navíc procházel jen jeden výzkumník a nikdo je nezávisle neověřoval. Přestože bylo pořadí zařízení vyvážené, nelze zcela vyloučit, že si účastníci něco z prvního zařízení přenesli na druhé.

Citace

Popelka, S., Ruzicka, O., Vanicek, T., Facevicova, K., Beitlova, M., Vojtechovska, M., Cybulski, P., & Stachon, Z. (2026). Evaluating user interaction with cartographic visualizations on mobile and desktop platforms. International Journal of Human–Computer Interaction. https://doi.org/10.1080/10447318.2026.2718631