Skip to main content

Mapy ovládané pohledem: scoping review interakcí založených na pohledu v geovizualizacích

Vojtěchovská
/
Výzkum
/
Publikace
/
Detail publikace

Studie shrnuje 26 prací o očních interakcích v geovizualizacích, třídí 54 GBI a navrhuje směry dalšího výzkumu.

Číst článek ResearchGate
Rok
2025
Typ
Článek v časopise
Původní jazyk
EN
Časopis
International Journal of Digital Earth
Autoři a autorky
M. Vojtechovska, S. Popelka, P. Kubíček

Přínos

  1. Systematická operacionalizace interakcí založených na pohledu v geovizualizaci prostřednictvím klasifikačního rámce s dvěma osami založeného na vstupní modalitě (pouze pohled vs. kombinovaná) a vztahu záměr–odpověď (aktivní vs. pasivní).

  2. Aplikace protokolu PRISMA-ScR pro mapování výzkumu kartografických interakcí založených na pohledu s využitím explicitně definovaných kritérií pro zařazení, iterativního zpřesňování dotazů a extrakce dat na úrovni úloh.

  3. Vývoj strukturované typologie vzorců kartografických interakcí založených na pohledu (např. aktivace prodlením, vykreslování závislé na pohledu, adaptace informovaná pohledem) založené na komparativní syntéze napříč heterogenními implementacemi.

  4. Integrace víceúrovňového kódování dat (na úrovni článku a na úrovni interakce) umožňující paralelní analýzu hardwaru, mechanismů očních pohybů, interakčních technik a hodnoticích postupů.

  5. Návrh open-source analytického dashboardu v prohlížeči pro interaktivní průzkum kategorizovaných interakcí založených na pohledu a souvisejících metodologických atributů.

  6. Identifikace opakujících se omezení v rozhraních map ovládaných pohledem, včetně nepřesnosti sledování, odchylky kalibrace, neúmyslné aktivace (Midas touch), vizuální únavy a narušení přirozeného toku pohledu.

Abstrakt

Interakce založené na pohledu (GBI) umožňují bezdotykové ovládání a obohacují uživatelskou zkušenost napříč doménami. Přestože se sledování pohybu očí běžně využívá k diagnostice v geovizualizacích, jeho interaktivní potenciál pro průzkum prostorových dat zůstává málo prozkoumán. Tato přehledová studie (scoping review) poskytuje přehled o integraci GBI do geovizualizací a zakládá půdu pro další výzkum, neboť dosud chyběl ucelený přehled. Na základě rámce PRISMA-ScR bylo hodnoceno 26 studií využívajících 54 typů GBI. Vytvořili jsme open-source webový dashboard pro zjednodušení interpretace vícero datových položek napříč GBI. Většina interakcí (74,1 %) byla založena čistě na pohledu, 68,5 % využívalo stacionární eye-trackery. Aktivní interakce převažovaly (64,2 %), zejména pro diskrétní příkazy jako přiblížení, posun nebo výběr prvků mapy. Pasivní interakce se zaměřovaly na adaptace řízené pozorností, například automatickou aktualizaci legendy podle sledovaných oblastí. Ačkoliv se objevily problémy s přesností a nechtěnou aktivací, GBI často zvyšovaly hedonickou i pragmatickou kvalitu vizualizací. Studie by měly více využívat robustní uživatelská hodnocení a standardizované dotazníky. Kombinace pohledu s dalšími modalitami v prostředích rozšířené reality může zásadně proměnit způsob interakce s prostorovými daty.

Řešené otázky

Co jsou gaze-based interactions v geovizualizaci?

Gaze-based interactions (interakce založené na pohledu) využívají data o pohybu očí jako vstupní kanál pro ovládání nebo adaptaci interaktivních map a prostorových vizualizací. Oční pohyby, jako je point-of-gaze (aktuální bod pohledu), fixace nebo směr pohledu, mohou sloužit ke spouštění příkazů nebo k řízení změn uživatelského rozhraní bez nutnosti manuálního vstupu.

Jaký je rozdíl mezi aktivními a pasivními gaze-based interactions?

Aktivní gaze-based interactions chápou oční pohyby jako záměrné příkazy uživatele, které přímo slouží k manipulaci s mapou, například k přibližování, oddalování nebo výběru mapových prvků. Naproti tomu pasivní gaze-based interactions sledují vizuální pozornost uživatele a automaticky přizpůsobují rozhraní, například změnou úrovně detailu nebo zobrazovaného kontextového obsahu.

Jakou roli hraje dwell time v rozhraních ovládaných pohledem?

Dwell time (doba setrvání pohledu) označuje minimální délku fixace, která musí být splněna, aby došlo k aktivaci akce vyvolané pohledem. Tato technika pomáhá omezit neúmyslné aktivace, avšak při nevhodně nastavených prahových hodnotách může vést ke zpoždění interakce a ke zvýšené vizuální únavě.

Jaké modality eye-trackingu se nejčastěji používají v gaze-enhanced mapách?

Většina systémů pro gaze-enhanced maps (mapy rozšířené o interakci pohledem) využívá point-of-gaze data získaná pomocí bezkontaktních (stolních) eye-trackerů, zatímco menší část implementací pracuje s head-mounted zařízeními nebo systémy pro extended reality (XR). Kombinované modality často propojují pohled s myší, dotykem, nožním ovládáním nebo řečí s cílem zvýšit přesnost a spolehlivost ovládání.

Jaké metodologické problémy se objevují při hodnocení gaze-based map interactions?

Mezi nejčastější metodologické výzvy patří přesnost eye-trackerů, stabilita kalibrace, neúmyslné aktivace a omezená srovnatelnost mezi jednotlivými studiemi. Hodnoticí postupy se výrazně liší a řada prací se opírá spíše o neformální zpětnou vazbu než o standardizovaná měření výkonu a uživatelské zkušenosti.

Citace

Vojtechovska, M., Popelka, S., & Kubíček, P. (2025). Gaze controlled maps: scoping review of gaze-based interactions in geovisualisations. International Journal of Digital Earth, 2510563. https://doi.org/10.1080/17538947.2025.2510563

Prohlédnout ostatní